Evropská unie

Vítám vás u dalšího dílu našeho nepravidelného edukativního projektu, který se v následujících dílech zaměří zejména na Evropskou Unii a NATO, abychom věděli co dělají, z čeho se skládají a k čemu nám vlastně jsou.

CO TO JE?

EU je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě. Má částečně pravomoci mezinárodní organizace, ale také jednotného státu. Formálně vznikla 1.11.1993 a nyní ji tvoří 27 států.

K ČEMU TO JE?

Cílem EU je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt obyvatel. Poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob, zboží a kapitálu. Vytváří vnitřní trh a usiluje o udržitelný rozvoj Evropy. Chrání životní prostředí, podporuje vědu a technický pokrok a bojuje proti sociálnímu vyloučení.

Z ČEHO TO JE?

Jak už jsem psal EU tvoří 27 členských států z Evropského kontinentu. EU má i své vlastní instituce. Mezi základní instituce EU patří Evropský parlament, Evropská komise, Rada EU, Evropská rada, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Evropský účetní dvůr. První tři zmiňované se nejvíce podílí na tvorbě legislativy. EU má i další instituce jako Evropskou investiční banku nebo Evropského ombudsmana.

(7.3.2022)

Poslanecká sněmovna a vláda

V dnešním díle tohoto skvělého vzdělávacího projektu si zkusíme vysvětlit jaký je rozdíl mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou, potažmo mezi ministrem, premiérem a poslancem.

Pravidelně každé 4 roky jsou volby do Poslanecké sněmovny, v nichž my voliči volíme naše zástupce, kteří prosazují naše názory a ideologie. Těmto zástupcům se říká poslanci. Poslanci si ze svých řad volí předsedu Poslanecké sněmovny, který řídí schůze sněmovny a jako 3. nejvyšší ústavní činitel reprezentuje Českou republiku.

Protože poslanci jsou voleni přímo lidmi, tak je nikdo nemůže odvolat a ani je nikdo nemůže nutit rezignovat na svůj mandát. Poslanci jsou zkrátka hlas lidu a zodpovídají se jen svým voličům.

Pokaždé když vláda podá demisi (jedním z důvodů je i nové složení Poslanecké sněmovny po volbách) jmenuje prezident ČR předsedu vlády. Je důležité si uvědomit, že prezident může jmenovat skoro kohokoliv, takže to nemusí být ani poslanec. A na návrh předsedy vlády jmenuje prezident další členy vlády, kterým se říká ministři.

Když je vláda jmenována, tak žádá o důvěru poslaneckou sněmovnu, pokud ji získá tak může svědomitě a na plno vládnout. Pokud ji nezíská, tak podá demisi. Takže vláda jako celek je tedy zodpovědná poslancům. Každopádně ministři jako jednotlivci jsou odpovědni pouze premiérovi na jehož návrh je prezident odvolává nebo jmenuje.

Takže zatímco poslanci jsou politici z vůle lidu, tak ministři jsou úředníci, které si zvolil předseda vlády a které taky může kdykoliv nechat odvolat.

(9.1.2022)

Legislativní proces

Volby do PS jsou za námi, a tak se opět vrací náš vzdělávací projekt. Dnes se podíváme na legislativní proces, ačkoliv se může zdát velmi komplikovaný, je dobré si uvědomit, jakými kroky projde návrh zákona, než je konečně schválen.

Návrh zákona může předložit poslanec, skupina poslanců, vláda, Senát a krajská zastupitelstva. Návrh zákona se předkládá předsedovi PS, který jej postoupí organizačnímu výboru. Pokud návrh nepředložila vláda, tak k němu vyjádří své stanovisko. Organizační výbor navrhne kterému výboru má PS přikázat návrh zákona.

V prvním čtení se poslanci rozhodnou, zda se návrhem bude konkrétní výbor zabírat nebo jej rovnou zamítnou. Pokud je návrh schválen míří do výboru, který jej projedná a doporučí PS zda jej schválit, zamítnout nebo vrátit k dopracování. Pokud zákon projde do druhého čtení, tak poslanci hlasují o tom zda jej posunou do 3. čtení a zároveň zde můžou předkládat i pozměňovací návrhy. Ve 3. čtení se hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích a potom i o návrhu jako celku. Pokud návrh projde všemi hlasováními v PS tak míří do Senátu.

Předseda Senátu postoupí návrh organizačnímu výboru, který jej přikáže konkrétnímu výboru. Výbor Senátu zákon projedná, případně můžou senátoři navrhnout pozměňovací návrhy. Pokud Senát návrh zákona schválí, vyjádří vůli se návrhem nezabývat nebo uběhne 30ti denní lhůta k projednání, míří návrh zákona k prezidentovi. Pokud Senát návrh zamítne nebo k němu přijme pozměňovací návrhy, tak se návrh vrací do PS.

Pokud Senát návrh zamítne, tak se o něm v PS hlasuje znovu a musí pro něj hlasovat 101 poslanců, aby pokračoval k prezidentovi, jinak míří ze stolu. Pokud jej Senát vrátí s pozměňovacími návrhy, tak aby byl schválen stačí většina přítomných poslanců. Pokud není schválen s pozměňovacími návrhy musí pro něj hlasovat 101 poslanců.

Jakmile návrh projde PS i Senátem míří k prezidentovi. Ten jej buď podepíše a návrh je schválen. Nebo uplyne 15ti denní lhůta a návrh je schválen. Nebo návrh vrátí do PS a aby byl návrh schválen musí pro něj hlasovat 101 poslanců, jinak je zamítnut.

(4.11.2021)

Vláda ČR

Složení:

Vláda je složena z předsedy, kterému si jinak dá říct i premiér, místopředsedů a ministrů. Na návrh předsedy vlády prezident jmenuje a odvolává ostatní členy vlády. Vláda není volena lidmi a zodpovídá se pouze poslanecké sněmovně. Ministři můžou být buď bez portfeje nebo můžou řídit nějaký konkrétní rezort (např. ministerstvo financí, ministerstvo kultury, ministerstvo vnitra atd.)

Pravomoce

Vláda může vytvářet návrhy zákonů, které poté projednává Poslanecká sněmovna nebo může vydávat vlastní nařízení, která jsou podřízena zákonům. Každý ministr může vydat i nařízení vlastního ministerstva. Nařízení ministerstev a vlády jsou na stejné úrovni. Vláda rovněž vytváří státní rozpočet, řídí státní správu nebo například řídí hospodaření se státním majetkem.

Vztah k prezidentovi a Poslanecké sněmovně

Prezident jmenuje premiéra a na jeho návrh i ostatní členy vlády. Jmenovaná vláda musí do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu od důvěru. Pokud ji získá, tak vládne s plnohodnotným mandátem. Pokud ji nezíská, tak vládne v demisi a nemůže dělat závažná rozhodnutí, dokud prezident nejmenuje dalšího premiéra. Pokud by se ani na druhý pokus nepovedlo premiérovi získat důvěru v Poslanecké sněmovně, tak na návrh Předsedy Poslanecké sněmovny jmenuje prezident dalšího premiéra. Pokud by ani třetí pokus o důvěru vládě nevyšel, může prezident rozpustit Poslaneckou sněmovnu.

(2.5.2021)

Prezident ČR

KDO TO JE??

Prezident ČR je hlava České republiky, kterou si volíme přímo my občané. Řadíme jej do moci výkonné, ale angažuje se v ní jako pasivní složka, aktivní složka moci výkonné je samozřejmě vláda. Prezident ČR je první nejvyšší ústavní činitel a zároveň je to vrchní velitel ozbrojených sil.

CO DĚLÁ??

Mnoho z vás si určitě může myslet, že prezident by měl být hlavně reprezentativní osoba se skoro žádnými pravomocemi. A částečně budete mít pravdu, protože jedna z hlavních prezidentových pravomocí je reprezentovat náš stát v zahraničí, avšak má i spoustu jiných pravomocí, díky kterým může ovlivňovat vnitrostátní politiku. Prezident ČR například jmenuje a odvolává premiéra a další členy vlády. Tuto pravomoc hodně zneužíval aktuální prezident Miloš Zeman k destabilizace politiky u nás. Prezident ČR rovněž podepisuje zákony a může využít prezidentské veto, které musí být přehlasováno minimálně 101 poslanci. Jmenuje soudce Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, členy Bankovní rady České národní banky, generály i profesory. Uděluje státní vyznamenání, rovněž může udělit i milost nebo amnestii.

DALŠÍ INFO??

V ČR máme jednoho prezidenta, který je volen na 5 let a může být zvolen pouze dvě volební období po sobě. Kandidát na prezidenta musí mít více než 40 let. V minulosti byl Prezident ČR volen Parlamentem (poslanci + senátoři), každopádně od roku 2013 jej volí přímo občané. V historii ČR jsme měli 3 prezidenty - Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana.

(23.4.2021)

Volba prezidenta ČR

Jako u ostatních voleb i tady může volit každý komu je alespoň 2. den voleb 18 let a nebyla mu v tomto směru omezena svéprávnost.

Volíme vždy pouze jednoho konkrétního kandidáta. Kandidovat může každý komu bylo alespoň 40 let a získal podporu 10 senátorů, 20 poslanců nebo 50 000 občanů. Prezidentem se kandidát může stát pouze maximálně 2 volební období po sobě.

Volíme vždy kandidáty, kteří jsou členy různých stran nebo hnutí nebo nezávislé kandidáty. Volíme většinovým a dvoukolovým systémem, to znamená, že pokud některý z kandidátů získá v 1. kole více než 50 % hlasů, tak se stává prezidentem ČR. Pokud není nikdo v 1. kole zvolen, tak postupují dva kandidáti s největším počtem hlasů do 2. kola, jehož vítěz se stává prezidentem ČR.

Řádné prezidentské volby probíhají vždy jednou za 5 let. Přičemž od roku 2013 volíme naši hlavu přímo. Do roku 2013 byl prezident volen parlamentem. Příští prezidentské volby by měli proběhnout v roce 2023.

Hlavní úkol prezidenta ČR je reprezentovat naši zemi. Měl by tedy působit reprezentativně a stmelovat společnost. To zda se to děje nebo ne, je věc druhá. Prezident ČR má však i spoustu jiných možností jak ovlivňovat politiku u nás. Prezident jmenuje předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi. Prezident rovněž jmenuje soudce Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Mimo to například jmenuje i členy bankovní rady České národní banky. Rovněž jmenuje i prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

(14.4.2021)

Zastupitelstvo obce

Tento týden si v průvodci povíme něco o základním kameni politiky u nás. Jedná se o obecní zastupitelstvo, které rozhoduje o věcech přímo v naší vesnici nebo městě.

CO TO JE??

Zastupitelstvo obce je jediný lidmi volený orgán obce. Je to základní orgán obce, který ji samostatně spravuje. Komunální zastupitelstvo především odpovídá za dodržování plánu rozvoje obce a hospodaření s obecním majetkem.

CO DĚLÁ??

Vydává usnesení, rozhodnutí nebo obecně závazné vyhlášky v rámci svojí působnosti. Působnost obce může být například ve školství (zřizuje základní školy), dopravě (MHD), životním prostředí, infrastruktuře, sportu nebo kultuře. Zastupitelstvo obce schvaluje rozpočet obce, který může zahrnovat dotační programy například na podporu sportu, kultury nebo památkové péče. Obecní zastupitelstvo také hospodaří s majetkem obce, může vyhlásit místní referendum nebo zřizuje obecní policii. Členové zastupitelstva volí starostu a dávají důvěru radě obce, pokud ji obec má.

KDO TAM JE??

V zastupitelstvu obce jsou zvolení obecní zastupitelé, kteří jsou voleni na 4 roky. Počet zastupitelů se odvíjí podle velikosti obce a podle toho, jak si to předchozí zastupitelé rozhodnou. Obec do 500 obyvatel - 5 až 15, 500 až 3 000 obyvatel - 7 až 15, 3 000 až 10 000 obyvatel - 11 až 25, 10 000 až 50 000 obyvatel - 15 až 35, 50 000 až 150 000 obyvatel - 25 až 45, obec nad 150 000 obyvatel - 35 až 55.

(8.4.2021)

Jak volit v komunálních volbách

Jak jsem minulý týden slíbil, v tomto díle si ukážeme, jaké máme možnosti volit v komunálních (obecních) volbách.

Základ je si uvědomit, že komunální volby jsou naprosto odlišné od všech ostatních voleb. U ostatních voleb máte vždy jeden hlas, který dáváte buď kandidátovi nebo kandidátní listině. Případně můžete dát ještě i preferenční hlasy v rámci jedné kandidátky, ty však ale neovlivní celkový počet hlasů pro danou kandidátku.

U komunálních voleb je to jiné. Zde si musíme uvědomit, že máme tolik hlasů, kolik má daná obec zastupitelů. Například každý občan Holešova má 23 hlasů v komunálních volbách. V příkladu na obrázcích má každý volič 15 hlasů. Každý volič má právo použít buď všechny své hlasy nebo třeba jen část z nich.

V příkladech jak volit, jsou uvedené možné způsoby, jak dát hlasy tomu, komu chcete, tak abyste věděli, že je opravdu dáváte, té správné osobě. Osobně si myslím, že nejzodpovědnější způsob je #5, díky kterému na 100 % docílíte toho, že volíte a podporujete toho, koho opravdu chcete.

(31.3.2021)

Volby do Zastupitelstva obce

Jako každé úterý i dnes pro vás mám téma v našem edukativním projektu. Tentokrát se to bude týkat komunálních voleb, které jsou běžnému občanovi nejbližší.

Jako u všech ostatních voleb i zde může volit každý občan ČR, který minimálně druhý den voleb dosáhl věku 18 let a nebyla mu v tomto směru omezena svéprávnost.

Tyto volby jsou specifické v tom, jakým způsobem se v nich volí. U těchto voleb se totiž volí přímo jednotliví kandidáti, kteří jsou však sdruženi na jednotlivých kandidátních listinách. Celkový počet hlasů jedné kandidátní listiny se tak rovná součtu hlasů všech jednotlivých kandidátů na kandidátní listině. Kandidovat do komunálních voleb, můžou občané ČR, kterým bylo minimálně 18 let. Kandidovat mohou kandidáti pouze v té obci, kde mají trvalé bydliště. Rovněž volit můžeme pouze v obci, kde máme trvalé bydliště.

Způsobů jak se dá v těchto volbách volit je více, příští týden si ukážeme jednotlivé příklady v praxi, abyste si to dokázali lépe představit. Dnes však ve zkratce se dá říct, že každý občan má tolik hlasů, kolik je v dané obci zastupitelů. Například každý občan Holešova má 23 hlasů v komunálních volbách. A tyto hlasy může dát buď kandidátům z jedné kandidátní listiny nebo může volit kandidáty napříč kandidátními listinami. Jak jsem psal jednotlivé příklady si ukážeme příště.

Komunální volby probíhají každé 4 roky a nejbližší komunální volby nás čekají na podzim 2022. Probíhat budou společně se senátními volbami.

Je potřeba si uvědomit, že obecní zastupitelé rozhodují přímo o věcech, které se týkají dané obce. Obec má na starost například správu Základních škol, chodníků, pouličního osvětlení, silnic, domovů pro seniory a dalších podobných věcí. Obec rovněž rozhoduje o věcech, které se týkají spolků, kultury, sportu, dopravy, veřejných akcí a dalších.

Doufám, že vám tento příspěvek alespoň trochu přiblížil způsob voleb do Zastupitelstva obce. Pokud stále trochu tápete, tak se nebojte příští díl bude zaměřen právě přímo na způsoby jak se dá volit v těchto specifických volbách.

(23.3.2021)

Zastupitelstvo kraje

Jako každý týden i dnes vychází další díl tohoto skvělého projektu. Dnes si povíme něco o zastupitelstvu kraje, i protože ovlivňuje náš každodenní život.

CO TO JE??

Zastupitelstvo kraje je jediný lidmi volený orgán na rozdíl od rady kraje nebo hejtmana. V oblasti samosprávy je vnímáno jako hlavní orgán, který je nadřazený všem ostatním.

CO DĚLÁ??

Zastupitelstvo kraje vydává usnesení, rozhodnutí nebo obecně závazné vyhlášky k agendě, která náleží kraji. Kraj má ve své správě totiž zdravotnictví (zodpovědnost za nemocnice), školství (spravuje střední školy), dopravu (stavby a opravy silnic, integrovaný systém atd.), sociální služby, ochranu přírody, spolupracuje při rozdělování peněz z EU, integrovaný záchranný systém, kulturu a nebo sport. Zastupitelstvo volí hejtmana, který reprezentuje kraj a dává důvěru krajské radě, která vládne kraji. Zastupitelstvo kraje může podat návrh zákona Poslanecké sněmovně.

KDO TAM JE??

V zastupitelstvu kraje jsou zastupitelé, kteří jsou voleni na 4 roky. Jejich počet je určen velikostí kraje. Kraje do 600k obyvatel mají 45 zastupitelů, kraje s 600-900k obyvateli mají 55 zastupitelů a kraje nad 900k obyvatelů mají 65 zastupitelů.

(17.3.2021)

Volby do Zastupitelstva kraje

Jako každé úterý tu máme i dnes další díl tohoto edukativní projektu. Dnes si povíme něco o volbách do krajského zastupitelstva.

Ve volbách do krajského zastupitelstva může volit každý občan ČR starší 18 let, kterému v tomto směru nebyla omezena svéprávnost.

Ve volbách volíme vždy jednu kandidátní listinu, na níž jsou jednotliví kandidáti. Pokud chcete kandidovat musí vám být alespoň 18 let. Volit můžeme vždy pouze v tom kraji, kde máme trvalé bydliště.

Volíme tak, že do urny vhodíme obálku s lístkem jednotlivé kandidátní listiny, která může být složená z kandidátů i více stran a hnutí. Volebním obvodem jsou jednotlivé kraje. Kandidátní listina potřebuje alespoň 5 %, aby se její kandidáti dostali do zastupitelstva.

Volby do krajských zastupitelstev probíhají každé 4 roky s tím, že poslední volby proběhli v říjnu 2020, takže další volby nás čekají až na podzim 2024.

Volby do krajských zastupitelstev jsou velmi důležité, protože krajští zastupitelé rozhodují o věcech, které se dotýkají našeho každodenního života. Kraje totižto spravují krajské silnice, kterých rozhodně není málo, střední školy v kraji, krajské nemocnice, kulturu, sport a další oblasti. Zastupitelstva krajů mohou dokonce podávat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně.

(9.3.2021)

Evropský parlament

Dnes budeme pokračovat s další institucí, jejíž členy volí občané ČR a touto institucí je pro dnešek Evropský parlament.

CO TO JE?

Evropský parlament je jeden ze sedmi orgánů EU a spolu s Radou EU přijímá její legislativní akty. O fungování celé EU si povíme v budoucnu. Evropský parlament je jediný orgán EU, který je přímo volen lidem a reprezentuje tak názory občanů Evropské unie.

CO DĚLÁ?

Evropský parlament se aktivně účastní legislativního procesu a spolu s Radou EU, kterou tvoří ministři členských států schvaluje legislativní akty, které navrhuje Evropská komise. Politická síla Evropského parlamentu v posledních letech nabírá na síle. Společně s Radou EU schvaluje a projednává rozpočet Evropské unie. Hlasuje o předsedovi Evropské komise a dává důvěru Evropské komisi jako celku. Je to podobné jako když dává Poslanecká sněmovna důvěru vládě ČR, jen s tím rozdílem, že eurokomisaři jsou navrhováni vládami členských států a můžou být tedy politicky naprosto odlišní od poslanců Evropského parlamentu.

KDO TAM JE?

V Evropském parlamentu aktuálně zasedá 705 europoslanců, kteří jsou voleni na 5 let. Česká republika tam má 21 zástupců. Europoslanci jsou voleni v každém členském státu a každý členský stát má stanoveno, kolik mandátů se v něm volí. Aktuální rozložení europoslanců znevýhodňuje velké státy na úkor malých. Například Německo má přes 83 milionů obyvatel, na počet obyvatel je tedy 8krát větší než ČR, ale má pouze 96 europoslanců. Při čemž ČR má 21 europoslanců, takže Německo má pouze 4,5krát více europoslanců než ČR.

Věřím, že o fungování EU bude v průvodci ještě několik příspěvků, ale věřím, že teď máte alespoň trochu představu, proč volíme do Evropského parlamentu.

(2.3.2021)

Volby do Evropského parlamentu

Už více než 2 měsíce funguje tento edukativní projekt a já musím poděkovat všem, kdo tyto moje příspěvky čtou a chtějí se dozvídat nové věci. Protože základ dobrých rozhodnutí je dobrá informovanost.

Dnes si povíme něco málo o volbách s nejnižší volební účastí. Budeme se tedy bavit o volbách do Evropského parlamentu.

Ve volbách do EP může volit každý občan, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let a nebyla mu v tomto směru omezena svéprávnost.

Volíme vždy jednu kandidátní listinu a kandidovat může každý občan, který dosáhl věku 21 let. Je potřeba si uvědomit, že europoslanci hájí zájmy svých voličů napříč EU. Je tedy logické, že čeští lidovci a němečtí lidovci budou k sobě mít blíž, než čeští lidovci a čeští komunisté.

Jak jsem zmínil, volíme vždy jednu kandidátní listinu, na které můžeme udělit až 2 preferenční hlasy jednotlivým kandidátům. Kvórum pro získání mandátu je 5 %. Češi volí 21 europoslanců.

Volby probíhají každých 5 let a ty následující nás čekají v květnu 2024.

Volby do EP jsou pro nás velmi důležité, protože Evropský parlament je jediný občany přímo volený orgán v EU. Občané tak mohou skrze volby přímo ovlivňovat chod EU, protože Evropský parlament mimo jiné přijímá společně s Radou EU legislativní akty.

(23.2.2021)

Senát

Toto úterý si rozebereme důležitost horní komory Parlamentu ČR.

CO TO JE??

Jak jsem zmínil Senát je horní komora Parlamentu ČR. Ze své pozice může Senát jako celek navrhovat Poslanecké sněmovně návrhy zákonů.

CO DĚLÁ??

Senát návrhy zákonů z Poslanecké sněmovny schvaluje, zamítá nebo k nim vytváří pozměňovací návrhy. U běžných zákonů může být Senát přehlasován 101 poslanci, čili i když běžný zákon Senát zamítne, tak to neznamená, že tento zákon mizí ze stolu. U důležitých zákonů jako je Ústava ČR nebo volební zákon je však potřeba souhlas Senátu. A přesně z tohoto důvodu je Senát důležitý, protože koriguje poslance v důležitých věcech, a ti si proto nemůžou dělat, co se jim zachce. Proto je Senát označován jako pojistka demokracie. Senát také může podat žalobu na prezidenta pro velezradu a pro jmenování ústavních soudců, potřebuje prezident souhlas Senátu. Z toho vyplývá, že se Senát koriguje jak poslance, tak prezidenta.

KDO TAM JE??

V Senátu je 81 senátorů, kteří jsou voleni na 6 let. Senátoři jsou voleni za svůj region, ve kterém kandidují, a proto se zodpovídají voličům, kteří je volili v jejich regionech.

(16.2.2021)

Volby do Senátu

V minulých dvou dílech jsme si shrnuli Poslaneckou sněmovnu, takže toto a příští úterý je čas na druhou komoru Parlamentu ČR, a to je Senát.

Volit do Senátu může každý, komu je alespoň 2. den voleb 18 a více let a nebyla mu v tomto směru omezena svéprávnost. Je to vlastně stejné jako při volbách do PS.

Co je ovšem úplně jiné, je skutečnost koho volíme. Zatímco ve volbách do PS jsme volili celé kandidátní listiny, tak ve volbách do Senátu volíme vždy pouze jednoho kandidáta. Pokud chce někdo kandidovat do Senátu musí mu být alespoň 40 let. Dokonce může kandidovat i poslanec, ale pokud by byl zvolen a chtěl by se stát senátorem, tak se musí vzdát svého poslaneckého křesla.

Jak jsem zmínil, volíme vždy jednotlivé kandidáty z našeho regionu, kteří však mohou kandidovat přímo za nějakou stranu nebo hnutí, mohou mít podporu nějaké strany nebo hnutí a nebo můžou být úplně nezávislí. Pokud nějaký kandidát získá v 1. kole více než 50 % hlasů, tak se stává senátorem. Když se v 1. kole nerozhodne, tak se koná 2. kolo senátních voleb, kam postupují první dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů a kdo vyhraje, tak se stává senátorem.

Senátní volby probíhají každé 2 roky, ale vždy pouze v jedné třetině ČR. Každé dva roky se tak mění třetina, čili 27 senátorů. Proto je Senát trvalá instituce a nemůže být rozpuštěn. Nejbližší volby do Senátu ve Zlínském kraji nás čekají v roce 2022, ale pouze na Kroměřížsku, kde byla v roce 2016 zvolena Šárka Jelínková.

Senát se aktivně podílí na legislativním procesu, to znamená, že může schvalovat, zamítat a pozměňovat návrhy zákonů. Jako celek může rovněž návrhy zákonů předkládat Poslanecké sněmovně. Jeho důležitost je však hlavně v tom, že vytváří jakousi protiváhu Poslanecké sněmovně. Když se totiž poslanci rozhodnou změnit nějaký důležitý zákon jako je třeba Ústava ČR nebo nyní aktuální volební zákon musí jim to Senát schválit a nemohou jej nijak obejít.

Proto je důležité, abychom do Senátu volili moudré a zodpovědné senátory, kteří se budou snažit vyvažovat českou politiku, aby zde nedošlo k vládě malé skupinky lidí.

(9.2.2021)

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna je dolní komorou Parlamentu ČR. Poslanci v Poslanecké sněmovně mohou navrhovat, projednávat a hlavně schvalovat zákony. Spolu se Senátem je to tak jediná instituce, která schvaluje zákony.

Je důležité si uvědomit, že Poslanecká sněmovna dává důvěru vládě, takže ten, kdo má většinu v Poslanecké sněmovně, vládne. A proto jsou volby do Poslanecké sněmovny tak důležité.

V celém legislativním procesu má Poslanecká sněmovna největší váhu, protože může nadpoloviční většinou všech poslanců (101) přehlasovat jak Senát, tak veto prezidenta.

Řádné volby do Poslanecké sněmovny se konají jednou za 4 roky. Systém voleb jsme si rozebrali v minulém díle. Co si však musíme uvědomit je skutečnost, že poslanci jsou voleni přímo lidmi a proto plní vůli hlavně svých voličů, nikoliv všech a svým voličům se taky zodpovídají.

To je důvod proč nikdo nemůže poslance donutit, aby se vzdal mandátu. Tato funkce je volená lidmi a poslanec je tedy hlas části společnosti.

(2.2.2021)

Volby do Poslanecké sněmovny

Minulý týden jsme si řekli, kam všude může občan ČR volit. Následující díly budou zaměřeny na jednotlivé instituce a volby do těchto institucí. Dnes začneme volbami do té nejdůležitější instituce. A odpovíme si na pár důležitých otázek.

Kdo může volit?

Ve volbách do PS může volit každý občan ČR, který má alespoň 2. den voleb 18 let a není mu v tomto ohledu omezena svéprávnost. Volit můžou i občané ČR ze zahraničí.

Koho volíme?

Volíme jednotlivé kandidátní listiny, které může tvořit klidně i víc stran nebo hnutí. Kandidáti do PS musí mít alespoň 21 let.

Jak volíme?

No základ je hodit vaši obálku s kandidátní listinou do urny. Na této kandidátní listině můžete zakroužkovat až 4 kandidáty a dát jim tak váš preferenční hlas. To jim může pomoci přeskočit ostatní kandidáty ze stejné kandidátní listiny. Volíte jen kandidáty, kteří kandidují ve vašem kraji. To znamená, že volič ve Zlínském kraji sice může volit například hnutí ANO, ale nemůže volit Andreje Babiše. Na Zlínský kraj většinou připadne 12 až 13 poslanců. Do PS se však dostanou pouze strany a hnutí, které v celkovém součtu získají alespoň 5 % (10 % pokud se jedná o koalici 2 stran, 15 % pokud je to koalice 3 stran a 20 % pokud složí koalici 4 strany). Protože se mandáty rozdělují podle krajů, tak mají malé strany nevýhodu, protože v malých krajích často nedosáhnou ani na jednoho poslance i když v tom kraji získají více než 5 %. Například v roce 2017 stačilo hnutí ANO na 1 poslance 19 233 hlasů, kdežto hnutí STAN potřebovalo na 1 poslance 43 693 hlasů, což je víc než jednou tolik, a proto se často některé strany spojují na jednu kandidátní listinu, aby nebyli jejich voliči v nevýhodě.

Kdy volíme?

Řádné volby do PS probíhají každé 4 roky. Nejbližší volby do PS jsou letos 8. - 9. října!

Proč volíme?

Poslanci zastupují naše názory na celostátní úrovni, takže jestli chcete, aby byl váš hlas vyslyšen, tak běžte volit. A co je důležité poslanci dávají důvěru vládě. Takže kdo má v PS většinu může vládnout naší zemi.

(26.1.2021)

Co všechno volí občan ČR???

Máme tu další úterý a to znamená i další díl Občanova průvodce po politické galaxii. Posledně jsme si řekli, že základ celé politiky u nás jsou svobodné volby. Ale co všechno může občan ČR volit? Na tuto otázku si odpovíme v dnešním díle.

Na začátek je potřeba si říct, že každé volby jsou svým způsobem specifické, a proto je všechny podrobněji vysvětlím v dalších dílech. Dnes si však zkusíme alespoň obecně ukázat, co všechno u nás můžeme volit.

Nejzákladnější volby jsou volby do Poslanecké sněmovny. Tyto volby probíhají každé 4 roky, volíme v nich vždy jednu kandidátní listinu, volíme pouze kandidáty z našeho kraje a mandáty jsou poměrným systémem rozděleny mezi úspěšné strany. Problém je, že u nás jsou znevýhodňovány malé strany, a proto často kandidátní listinu tvoří více stran a hnutí. Do PS budeme volit letos 8.- 9. října!!

Senát je pojistka demokracie, proto jsou i volby do Senátu velmi důležité. Senátor má 6letý mandát, avšak volby do Senátu probíhají každé dva roky, tak aby se vždy vystřídala 1/3 senátorů. V senátních volbách volíme přímo vždy jednoho kandidáta. Systém senátních voleb je většinový a dvoukolový. Volíme vždy pouze v našem senátním obvodu. Zlínský kraj má 5 obvodů (Kroměřížsko, Vsetínsko, Zlínsko- směr Otrokovice, Zlínsko- směr Fryšták a Uherskohradišťsko) a nejbližší volby do Senátu budou na podzim roku 2022 na Kroměřížsku.

Jelikož jsme členy EU, tak volíme i členy europarlamentu. Tyto volby jsou relativně jednoduché. Volíme každých 5 let a vždy pouze jednu kandidátní listinu, která je stejná pro celou ČR. Mandáty jsou posléze rozděleny poměrným systém jednotlivým stranám. Nejbližší volby do EP nás čekají v roce 2024.

Loni jsme měli jak volby 1/3 Senátu (Zlínsko- směr Fryšták a Uherskohradišťsko), tak jsme měli i krajské volby. Tyto volby probíhají každé 4 roky, takže nejbližší nás čekají až v roce 2024. V těchto volbách opět volíme pouze jednu kandidátní listinu, volíme pouze v našem kraji a výsledky jsou poměrným systémem přepočítány na mandáty.

V roce 2022 proběhnou krom voleb do Senátu i komunální volby, čili volby do zastupitelstev obcí. Tyto volby mají asi nejsložitější systém, protože v nich můžete volit jak přímo kandidáty, tak i celé kandidátní listiny, dokonce můžete volit kandidáty z různých kandidátních listin. Tyto volby probíhají každé 4 roky a rovněž se zde uplatňuje poměrný systém.

Poslední a velmi důležité volby jsou prezidentské volby, v nichž se volí přímo kandidáti, volebním obvod je celá ČR a je zde většinový dvoukolový systém. Jsou to velmi podobné volby jako ty do Senátu.

Já vám děkuji, pokud jste to dočetli až sem. Snažil jsem se to udělat, co nejvíce stručné a věřím, že když už víte, co všechno můžete volit a kde všude má váš hlas váhu, tak toho budete na plno využívat.

(19.1.2021)

Shrnutí systému

Stejně jako každé úterý tu máme i dnes nový díl našeho edukativního projektu, který se dnes zaměří na kolotoč, kolem kterého se točí celá politika u nás.

Jak můžeme vidět, tak v ČR existuje systém kontroly jednotlivých politických institucí, tak aby si každý nemohl dělat, co se mu zachce. I když jsou někdy mantinely dané Ústavou ČR dost volné a někteří politici si ji ohýbají jak chtějí, tak v základu jsou všechny instituce navzájem kontrolovány.

Všechno to ale začíná u nás SPOLU rozhodujeme ve volbách o tom, kdo za nás bude zvedat ruku a předkládat naše názory. Proto je začátek celého kolotoče u voliče, který volí poslance, senátory a prezidenta. Poslanci a senátoři by měli plnit vůli hlavně svých voličů, protože to jsou zástupci lidí, kteří je volili. Prezident by se měl snažit společnost stmelovat a nerozdělovat.

Prezident jmenuje předsedu vlády, který je pověřen složit vládu. Aktuálně tvoří vládu předseda vlády a 13 ministrů. Ministr je lidmi nevolený úředník, který má nastarosti většinou jeden tématický okruh (např. ministr obrany). Vládě dávají důvěru námi zvolení poslanci.

Prezident rovněž jmenuje soudce Ústavního soudu ČR, které však musí schválit Senát. Takže prezident, kterého jsme si zvolili a senátoři, které jsme si zvolili rozhodují o tom, kdo bude nevolený soudce Ústavního soudu ČR, který kontroluje zákony a prezidenta.

Proto je důležité chodit k volbám, protože všechno to začíná u našeho hlasu.

(12.1.2021)

Rozdělení moci v ČR

Dnes si povíme něco o tom, jak je v ČR rozdělená moc. Aby se nestalo, že by nějaká malá skupina lidí začala znovu ovládat celý náš stát, tak máme v ČR moc rozdělenou na 3 pilíře. Je to moc ZÁKONODÁRNÁ, VÝKONNÁ a SOUDNÍ.

Moc zákonodárnou tvoří parlament, který je rozdělen na Poslaneckou sněmovnu a Senát. Parlament vytváří, projednává a jako jediná instituce v ČR schvaluje zákony. Poslanecká sněmovna navíc dává důvěru vládě. Takže pokud nemá vláda oporu v Poslanecké sněmovně, tak nemůže plnohodnotně vládnout.

Moc výkonná se skládá z vlády a prezidenta ČR. Vláda řídí a vládne celé zemi. Důležité je, že vláda je podřízená parlamentu a zákony NESCHVALUJE. Prezident podepisuje a vetuje zákony. Prezidentské veto však může přehlasovat Poslanecká sněmovna.

Moc soudní je plně v rukou nezávislých soudů. Soudy rozhodují o vině a nevině a trestají nedodržování zákonů. K tomu tu je ještě Ústavní soud, který může zrušit zákony, které jsou v rozporu s Ústavou ČR a může odvolat prezidenta, pokud se dopustí velezrady.

(5.1.2021)

Politický systém v ČR

Je potřeba si uvědomit, že v ČR máme zastupitelskou demokracii. To znamená, že ve volbách si volíme své zástupce (strany, hnutí a lidi), kteří zastupují názory svých voličů. NEMUSÍ PLNIT VŮLI VŠECH OBČANŮ. A proto je důležité chodit k volbám, aby i váš názor ovlivňoval fungování státu.

ČR je parlamentní republika. To znamená, že si tu nemůže vládnout kdo chce, ale vládne tu pouze ten, koho jmenuje prezident a komu dá důvěru většina přítomných poslanců. To znamená, že i když někdo vyhraje volby, tak nemusí vládnout, protože důvěru většiny poslanců může získat někdo jiný.

V ČR na rozdíl od jiných států je vícestranický systém. To znamená, že tu je velký výběr stran, ze kterých si lidé mohou vybírat. Některé strany mají jasný program a cíle a jiné se snaží hlavně zavděčit voličům.

(28.12.2020)